Duben 2011

Nová rubrika o vymyšlených českých slovech

25. dubna 2011 v 18:28 | Krasivija |  Neologismy
Takže jsem tu založila novou rubriku.
Jen tak pro zajímavost, nelologismy jsou nově vzniklá slova. A v dnešní době se u nás objevuje stále více cizích slov, a tak se musí vymyslet nová česká slova, pro které ještě neexistuje český výraz a nebo věci, pro které neexistuje slovo v žádných jazycích.
Do této rubriky samozřejmě můžete (skoro musíte) přidávat články taky.
Nyní sem já dám pár hezkých nově vzniklých slov, které se musí pustit dál do světa.
.
Čočóček - černá skvrna na kachní hlavě (toto slovo jsem vymyslela ve třech letech. Tenkrát to bylo označení pro všechno)
Prdedlant - člověk, který gurmánsky prdí
Hufláč - penis (velice pěkné slovo od mého SB Lawiane)
Zářometyk - ten, kdo metá záři (takový nesmysl)
Jinak ještě mám z dětství spoustu vymyšlených slov, na kterých se výrazně podílela i sestra. Ale já nevím, co by ty slova mohla znamenat.
Třeba krosťoch, bunkylínky (původně to mělo být jméno. Vždy jsme si vylazly na skříň a říkali: ,,Dobrý den já jsem pan Bunkylínky" ), tukytele (to jsme na sebe pořvávály na vsi), bukotrlok, orlok a fimfodon.
.
Začali jsme zvesela, co? Tolik novývh slov, které ani nejdou použžít v praxi. Já je ale používám jako nadávky. A víte co? Dám vám nepovinný domácí úkol. Vymyslet, co by ta slova mohla asi znamenat. Nemusite to ale dělat za každou cenu. Můžete si ta slova i pozměnit. Pro obohacení češtiny všechno... Nakonec to stejně ale určitě dopadne tak, že si budu muset všechno vymyslet sama.

Příručky nejen pro nejmenší

25. dubna 2011 v 10:34 | Mniška |  O literatuře
Dnes nepřicházím s ničím novým, pouze připomenu existenci pár dobrých příruček, které velmi usnadní soužití s češtinou a jejím problematickým zákoutím. Mám totiž za to, že člověk leckdy dostatečně nedoceňuje užitečnost těchto skvělých příruček, a proto bych chtěla znovu vyzvednout jejich úlohu.

V první řadě jsou to známá Pravidla českého pravopisu, do kterých se podívám vždy, když si nejsem jistá s umístěním
interpunkčního znaménka - čárky - myslím, že s psaním čárek má mnoho z nás trochu problém. Osobně jsem se opravdu snažila s čárkami dobře vycházet, ale doposud si mě moc neoblíbily a já občas vážně tápu v tom, jestli ta čárka patří sem nebo tam. Tato pravidla hojně také užívám, když si nejsem jistá, kde se píše velké písmeno. V tom teda plavu hodně. Velká písmena jsou můj velký problém. Ale díky této příručce, kterou mám naštěstí doma, jsem se dozvěděla, že například "České země" se píší s malým i velkým "č". Příručka je vhodná i pro ty, kdo si nepamatují vyjmenovaná slova, kde se píše "y" nebo "i", kde "s" a kde "z". Prostě a zkrátka, kdo si není jistý pravopisem, najde v těchto Pravidlech českého pravopisu skutečně vše, co potřebuje znát. Doporučuji ji tedy mít doma u sebe a mrknout se do ní vždy, když jste si v něčem nejistí. Kniha má několik vydání a jistě se vždy vyplatí mít tu nejnovější, protože i náš jazyk a pravopis se neustále vyvíjí a je potřeba mít o tom přehled.

Další příručkou, o které bych se ráda zmínila je Slovník cizích slov od Lumíra Klimeše. Tuhle knihu beru do rukou velmi často. Vždy, když narazím v textu na nějaké slovo přejaté (myslím, že každý z nás to na první pohled pozná, že slovo není původem české, ale přejaté z jiného jazyka) a nevím, co
přesně znamená, podívám se do této příručky, která mi přesně "řekne", jak mám chápat význam hledaného slova - a že těch slov přejatých máme skutečně velké množství - proto si myslím, že je tento slovník opravdu nedocenitelnou pomůckou. Takže pokud nevíte, co znamená "hereze", "epiteton", "kolidovat", "pikart", slovník vám to poví. Samozřejmě se také dočkal mnoho přepracovaných vydání, já osobně používám slovník z roku 2002. Můžete jej však také samozřejmě najít na internetu. Osobně mám však ráda knižní vydání.

Podle mě jsou tyto dvě příručky opravdu velmi užitečné a pokud si chcete být jistí svou vytříbenou češtinou a pravopisem, neváhejte a pořiďte si je ;) (mimochodem, tohle není žádná reklama a nepracuji ani pro jednu z uvedených redakcí).

Teď a potom, dějiny vydřené potem pílí..

19. dubna 2011 v 21:16 | Astrid Julie Rawen |  Úvahy
Tak tedy po dlouhé době úvah jak tento článek sformulovat jsem se rozhodla že Vám už napíši.
Moje úvahy míří k dějinám ale i přítomnosti.
Vlastně co jsou to dějiny? Určitě ne jenom nudný předmět ve škole označený písmenem "D".
Je to něco co už proběhlo, což jistě víte.
Dějiny jsou i to co jste dělali i to co jste četli před chvílí, ale zapisujeme pouze okamžiky, které znamenájí hodně pro všechny z Nás. Mezi ně patří i "Národní obrození".
Tento okamžik, u kterého jsem bohužel nemohla být, si budu pamatovat.
Jenže okamžik je pro mě relativní pojem, to neznamená že to trvalo jednu vteřinu.
(Ještě by mě zajímalo jestli jsem se správně vyjádřila :DD)
Tak tedy dějiny nejsou nudné a ten kdo mi to začne tvrdit je srovnaný se zemí :DD, protože se z nich dovídáme mnoho věcí. To ale Vy víte, že.
Dějiny jsou i včera, před hodinou či minutou.
Možná si budete myslet že jsem Vám nic moc nového neřekla, ale je to jen moje úvaha.
Ovšem jen dějinami se zabývat nebudu, protože bych je vyčerpala velmi brzy.
Nebudu Vám psát jen o událostech, které máte běžně na referáty. To by bylo velmi nudné, skoro všechny svoje referáty znám naspaměť, protože jsem je dělala již několikrát a to třeba na jednu a tu samou událost.
To mi připomělo nahlédnout do velkého archívu dějin, tak tedy krásný večer přeji Vám.

Krasivija

19. dubna 2011 v 14:26 | Krasivija |  Profily členů
Takže, ačkoliv už tu mám jeden článek na tomto blogu napsaný, svůj profil tu píšu teprve až teď.

Vlastně ani nevím, co bych o sobě měla psát. Možná jen to, že mám velice zvláštní povahu a velice zvláštní nálady. Ale proč nezačn od toho nejpodstatnějšího?
No nic. Takže, jmenuji se Krasivija (samozřejmě ne doopravdy) a též vás tu budu provázet spletitostmi a úskalími našeho jazyka. Já jsem tak trochu radikál a budu dbát na zachování, popřípadě obnovu češtiny. Ale o tom jindy. Stejně tu není rubrika, kam bych mohla napsat má vymyšlená slova. J8 sama si tu totiž neodvážím hrabat se v nastavení. Jsem totiž velmi slušné děvče. Také ctím zákony ČR a školní řád. Ne, nectím. To by bylo příliž silné slovo.
Pak mám ráda krásné věci, přírodu, jazyky (hlavně slovanské).
Nesnáším lidi, kteří mě nevnímají, když něco říkám, jednoho pana učitele ze školy, když někdo říká, že se musíme stydět za náš stát a vlasy v jídle. A ráno, když se probudím, tak nesnáším všechno a všechny, kteří se mi připletou do cesty.
Ve volném čase ráda čtu, sedím u počítače,´poslouchouchám metal, třídím své psací potřeby a spím. Také píšu povídky a básně nebo maluju a kreslím. Občas přemýšlím nad vznikem vesmíru.
Jinak, pokusím se psát články do všech rubrik.

Mniška

18. dubna 2011 v 22:43 | Mniška |  Profily členů
Srdečně Vás zdravím, stálí návštěvníci, náhodní poutníci internetovým vesmírem i mé blogové kolegy, kterým děkuji za přijetí - je mi velkou ctí, že s Vámi mohu pracovat na tomto úžasném projektu.

V prvé řadě bych se Vám nejprve ráda představila, abyste věděli, co ode mě můžete do budoucna čekat a nebyli nikterak překvapení. Za druhé bych Vás ráda upozornila na to, že jsem tak horlivý písálek, že se mi často povede napsat hodně dlouhý článek, čehož se budu snažit vyvarovat, stejně jako nyní. Nicméně pokud se neudržím, předem se omlouvám.

Studuji na filozofické fakultě univerzity Jana Evangelisty Purkyně, obor historie, kterou miluji. Ovšem mé zájmy jsou opravdu dalekosáhlé, takže jestli se jednou budu skutečně věnovat historii jako svému povolání, je ve hvězdách, zajímá mě totiž také filozofie, ráda se učím jazykům (češtině, angličtině, němčině, španělštině, latině), bohemistiku vyjmenuji zvláště, neboť sem tuším můžeme zařadit i českou literaturu, kterou mám rovněž ráda. Miluji hudbu, zpívám v kapele a hraji na kytaru, do budoucna se chystám přidat ke svému historickému studiu i studium muzikálového herectví. (Jinak žánr, možná se budete divit, ale nejvíce ze všech mi chutná metal). Dále zbožňuji přírodu a zvláště zvířata (jednou budu mít farmu morčat, to Vám povídám! A když ne morčat, tak jiných zvířat). Velmi mě zajímá i psychologie. Ráda také pisálkuji a jednou (nebo i víckrát) bych chtěla vydat svou knihy, či knihy.

Jsem hlavně optimistický a romantický snílek, takže od teď Vás již jistě nepřekvapí, že se v mých článcích možná budou nacházet idealistické náznaky a možná i utopie, udivení nad nespravedlností apod. Jsem také fantazák každým coulem, v souvislosti s tím mám ráda LARPy, cony. Jsem také velký hráč počítačových her (HOMAM, Zaklínač,Painkiller aj.). Ráda o sobě říkám, že mám v sobě 6 osobností, protože si myslím, a mnoho mých kamarádů to může potvrdit, že se ve mně mísí mnoho vlastností a zájmů zdánlivě k sobě neslučitelných, třeba byste o mně na první pohled neřekli, že miluji metal a občas si ráda hraju na drsňačku, miluji vzdělávání, někdy se chovám dětinsky aj. Naopak se se mnou nedá mluvit o módě, oblečení a kosmetice, tomu moc nedám. Vlastně téměř vůbec.

Vzhledem k tomu, že jsem historička, čekejte ode mě především pohledy na češtinu a snahy o její rozvoj z historického hlediska a občas se se mnou podíváte do minulosti i trochu jinak (samozřejmě, co se týče českého jazyka). Taky protože jsem si vědoma toho, že mám v češtině a její gramatice nějaké mezery, ráda si společně s Vámi připomenu některá pravidla a rozebereme si (snad) pár češtinářských zapeklitostí (vím, na škole to většina z nás nesnášela, ale myslím, že je záhodno, abychom znali náš jazyk, když o sobě říkáme, že jsme Češi). Chci také mluvit o literatuře a občas si i zauvažovat. No, uvidíme, plánů mám vždycky tolik, že mé pamatovací buňky občas nestíhají sebe samy.

Omlouvám se, že jsem se zase tak rozepsala. Děkuji ještě jednou za přijetí a já ještě popřeji Vám návštěvníkům příjemnou cestu tímto blogem, doufám, že zde najdete mnoho užitečného, že články Vás povzbudí a pohladí na duši a Vy budete češtině zase fandit tak, jako to dělali naši obrozenci v 19. století.

Výzva Knižního klubu

14. dubna 2011 v 21:00 | Vendy |  Události z oblasti češtiny
Výzva Knižního klubu

Vážení psavci veršů, povídek, pohádek či úvah.
Píšete rádi a píšete hodně?
Shromažďují se vám texty v souboru a máte pocit, že by stály za vydání?

Dnes mi přistál ve schránce katalog Knižního klubu (ano, chodí mi poštou čtyřikrát do roka) a hned zpočátku mě upoutala zajímavá výzva.

Rádi píšete?
Myslíte si, že byste dokázali prorazit, ale nevíte, jak na to?
Běhat po nakladatelstvích, dožadovat se a shánět finance - to není nic pro vás?
Pomůžeme vám!
Vyřídíme vše za vás, poskytneme finanční prostředky a knihu vám vydáme.
Vy musíte jen psát, psát a psát!

Ukažte svůj talent a staňte se skutečným spisovatelem!

Další informace najdete na: www.mamtalent.cz
Myslím, že tahle výzva je dost zajímavá pro každého, kdo má větší ctižádost a tajně sní o vydání své knihy...

Chcete to zkusit?
Zkuste to!

Vendy

14. dubna 2011 v 20:59 | Vendy |  Profily členů
Ahoj, ze svého vosího hnízda vás zdraví Vendy.
Na tento blog jsem se přihlásila, protože se mi nápad líbil a protože mám češtinu ráda.

Co řeknu o sobě? Pár věcí snad můžu prozradit...
Takže: mám ráda zajímavé věci. I když jsem tuctová, miluji originalitu a nevšední nápady. Nesnáším hrubost a vulgarity. Přesto ostrá slova použiju, když je to na místě. Mám ráda barvy, hudbu a knihy. Voní mi déšť, jasmín i černá káva. Z barev jsem měla nejraději černou, v poslední době je mi sympatická žlutá, oranžová a červená. Modrá je barvou básníků a snílků a zelenou nechávám naději. Ty dvě barvy občas zaměňuji...
Taky ráda muziku. Různou. Metal zrovna nemusím, ale rock si občas poslechnu a většinou míchám žánry. Folk, popík, rock, i tzv.vážná hudba.

Taky ráda čtu, miluju slova, texty, příběhy. Proto mě také mrzí, když vidím, jakým neskutečným způsobem se mrví čeština.

Zaměřím se asi spíš na úvahy, sem tam nějakou recenzi a možná se zrodí i báseň...

Ještě jednou vás zdravím a těším se na vaše návštěvy a připomínky.

DRÁŽDĚTE HADA KLACKEM

10. dubna 2011 v 19:53 | XAVIER!!!!!! |  Události na blogu
Tak milánci, pokud jste má SBčka na mém hlavním blogu, nejspíš jste si povšimli, že jsem byl dlouho neaktivní.. Proč? Snadné! Nemoc-akce-škola. Dnes jsem se chtěl pustit do rekonstrukce a do přidávání pár velice záživných článků a ještě záživnějších fotografií, ALE! nemohu se přihlásit. PROČ, JAK JE TO MOŽNÉ?! Tady se naskýtá jen pár možností - tři, bych řekl! Buďto jsem už tak blbý, že jsem si sám od sebe změnil heslo, aniž bych si to zapamatoval, o čemž pochybuji, nebo má blog.cz zase nějaké problémy a zrovna můj hlavní blog to musí odnést, což je možnost, ve kterou doufám, nebo mi nějaká meléna změnila heslo. A za tu poslední možnost já budu VRAŽDIT! A myslím to vážně. Nejsem moc trpělivý člověk, spíš bych se nazval cholerikem a upozorňuji, že mě není dobré dráždit, takže pokud to nebude chyba má ani blogu, smažu veškeré své projekty včetně tohoto a půjdu po Vás všech jako po psech!! BEZ ROZDÍLU!


Jinak tedy jsem rád, že jste se, drazí členové, zhostili tak zodpovědně svých povinností, přidáváte články a zajímáte se. Kdybych byl stařešina oprávněný k takovýmto osvíceným řečem, prohlásil bych, že jsem na Vás hrdý, ale to bych nejdřív musel mít něco za sebou, abych poznal, co všechno taková práce na češtinářském blogu obnáší... Musíte si tedy ještě chvíli počkat - minimálně do té doby, až budu zase v naivní euforii (aneb do té doby, až se mi podří přihlásit na můj hlavní blog).

Je někdo z Vás z Českých Budějovic? Nedávno jsem dostal typ na SUD. Nejde o exkurzi do vinného sklepa, jde o Studentské Univerzitní Divadlo, ve kterém se každé první pondělí v měsíci konají přednášky z českého jazyka. Tuším, že je to taková zábavnější, zajímavější a propracovanější forma našeho projektu tady, takže kdyby měl někdo zájem, SUD je Vám otevřený.

Když už jsem u těch projektů, vcelku mile mě překvapila naše nová češtinářka, kterou jsem vždy odmítal kvůli jejímu brojení proti jakékoliv diskuzi. Chápu, že nejspíš nechtěla, aby se jí hodina rozpadla, ale čeština bez diskuzí ani není češtinou! Ale zpět k mým náhlým sympatiím vůči ní. Jde o to, že se v její hlavě zrodil nápad (ne, on to není nápad z její hlavy, ale je mi sympatické už jen to, že do toho šla) odebírat noviny. Každé ráno tedy dostaneme příděl Mladé fronty DNES (souhlasím, že ta volba není úplně nejrozumnější), kterou si v rychlosti při hodině rozebereme a doma z nich vypracujeme nějakou seminární práci. Jde o něco, co jsem chtěl po Vás tady taky, až na to, že Vy nejste vázaní novinami. Ale nebylo by špatné, kdybyste si třeba jednou (v jeden určitý měsíc, dejme tomu) dali tu práci (a výdaje stranou) a kupovali si každým dnem nějaké noviny. Po měsíci (či na jak dlouho by Vám vydrželi peníze/nervy) byste si dali dohromady to, co Vás vlastně nejvíce zaujalo (styl určitého autora - témata, kterými se noviny zabývají - určitá rubrika nebo výběr rubrik - smysluplnost - tituly atd..) a zveřejnili o tom článek. Chápu, že se Vám to asi nejeví jako atraktivní, však já si momentálně ani nedokáži představit, jak bych reagoval, kdyby mi toto někdo navrhl (a nepříkázal), jelikož píši v afektu, protože už bych se dávno mohl zabývat rekonstrukcí někde úplně jinde!!!

Děkuji za Váš čas, za Vaše nervy, za přízeň, za cokoliv, co jste mi byli ochotni a schopni věnovat...
Pěkný den, sláva Vettelovi (sice Němec, ale jezdí jako bůh)!!!

Úpadek češtiny

6. dubna 2011 v 0:01 | Krasivija |  Úvahy
Takže, konečně jsem získala heslo od tohoto blogu. Ale proto tu nejsem, abych vám toto oznamovala.

Ale asi musím napsat něco, co všichni sice ví, ale musí se jim to neustále připomůnat. Tak nějak mi přijde, že Český jazyk pomalu vstupuje do záhuby. Ne sice úplně, ale to se přece může během několika desítek let změnit. Ale zas tak stračně jako za Habsburků na tom a češtinou nebudeme.
Ale co když jo? Koneckonců, stát se to může. Vždyť k nám čím dál víc putují anglické vyrazy, pro které kolikrát ani není české synonymum. No, jak ro vůbec můžeme dopustit? A co za to vlastně může? Že by vstup do EU? Anebo to, že už jsou lidé líní vymyslet české slovo pro nově vzniklý zahraniční výraz? Vždyť mě se ta angličtina tak nelíbí. Ale dnes nemám náladu ji kritizovat. Od toho tu tento blog snad není. Každopádně, existuje nějaký český výraz pro slovo sport? Asi ne. Napadá mě snad jen tělocvik, ale to je zas něco jiného. A co slovo internet? Asi se do toho budu muset vložit já, a vymýšlet nová česká slova. Ne, že bych je snad už takových pět let nevymýšlela, ale musím si každé moje slovo zapsat, abych ho nezapomněla. To můžete dělat koneckonců i vy. Věřte, vymyyslet nové slovo není těžké. Problém je s tím, aby se mezi lidmi ujalo...
Anebo se taky můžou přejímat slova z jiných slovanských jazyků. V tom já nic špatného nevidím, protože všechny slovanské jazyky mají stejný základ. Z jiných jazyků bych nic moc nepříjímala. A už vůbec ne z germánských. Pro začátek by to stačilo, že? Teď je třeba zkončit psaní.

Takže vás zdravím.