Příručky nejen pro nejmenší

25. dubna 2011 v 10:34 | Mniška |  O literatuře
Dnes nepřicházím s ničím novým, pouze připomenu existenci pár dobrých příruček, které velmi usnadní soužití s češtinou a jejím problematickým zákoutím. Mám totiž za to, že člověk leckdy dostatečně nedoceňuje užitečnost těchto skvělých příruček, a proto bych chtěla znovu vyzvednout jejich úlohu.

V první řadě jsou to známá Pravidla českého pravopisu, do kterých se podívám vždy, když si nejsem jistá s umístěním
interpunkčního znaménka - čárky - myslím, že s psaním čárek má mnoho z nás trochu problém. Osobně jsem se opravdu snažila s čárkami dobře vycházet, ale doposud si mě moc neoblíbily a já občas vážně tápu v tom, jestli ta čárka patří sem nebo tam. Tato pravidla hojně také užívám, když si nejsem jistá, kde se píše velké písmeno. V tom teda plavu hodně. Velká písmena jsou můj velký problém. Ale díky této příručce, kterou mám naštěstí doma, jsem se dozvěděla, že například "České země" se píší s malým i velkým "č". Příručka je vhodná i pro ty, kdo si nepamatují vyjmenovaná slova, kde se píše "y" nebo "i", kde "s" a kde "z". Prostě a zkrátka, kdo si není jistý pravopisem, najde v těchto Pravidlech českého pravopisu skutečně vše, co potřebuje znát. Doporučuji ji tedy mít doma u sebe a mrknout se do ní vždy, když jste si v něčem nejistí. Kniha má několik vydání a jistě se vždy vyplatí mít tu nejnovější, protože i náš jazyk a pravopis se neustále vyvíjí a je potřeba mít o tom přehled.

Další příručkou, o které bych se ráda zmínila je Slovník cizích slov od Lumíra Klimeše. Tuhle knihu beru do rukou velmi často. Vždy, když narazím v textu na nějaké slovo přejaté (myslím, že každý z nás to na první pohled pozná, že slovo není původem české, ale přejaté z jiného jazyka) a nevím, co
přesně znamená, podívám se do této příručky, která mi přesně "řekne", jak mám chápat význam hledaného slova - a že těch slov přejatých máme skutečně velké množství - proto si myslím, že je tento slovník opravdu nedocenitelnou pomůckou. Takže pokud nevíte, co znamená "hereze", "epiteton", "kolidovat", "pikart", slovník vám to poví. Samozřejmě se také dočkal mnoho přepracovaných vydání, já osobně používám slovník z roku 2002. Můžete jej však také samozřejmě najít na internetu. Osobně mám však ráda knižní vydání.

Podle mě jsou tyto dvě příručky opravdu velmi užitečné a pokud si chcete být jistí svou vytříbenou češtinou a pravopisem, neváhejte a pořiďte si je ;) (mimochodem, tohle není žádná reklama a nepracuji ani pro jednu z uvedených redakcí).
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Krasivija Krasivija | Web | 25. dubna 2011 v 23:13 | Reagovat

My máme pravidla českého pravopisu z roku 1964 a stačí nám

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama