Záludná slova

12. prosince 2011 v 19:53 | Krasivija |  Zvláštnosti a záludnosti
Tak jsem si už před dlouhou dobou všimla pár docela používaných slov a já nevím jak se píšou. Možná by mně pomohla Pravidla českého pravopisu. Tedy aspoň s tím prvním ano. Ale mám já spoléhat na pravidla z roku 1964? Ale přece by tak nelhala. Ale za tu dobu muselo proběhnout tolik inovací, že to ani třeba nemá cenu skladovat.
Ale co, nyní k věci.

Vemte si třeba slovo tác. Množné číslo táci/y. Mnozí z vás by napsali -i, protože c je měkká souhláska.
Ale já bych tam s klidným svědomím dala -y. Přece tác bez tácu jako hrad bez hradu.
To je prekérní situace. Proto já raději píšu slovo tácky. V tom chybu člověk nemůže udělat. Ani do diktátu jsem to nikdy nepotřebovala, tak co?
Podobně jsou na tom i keci/y. Ale tohle je nespisovné slovo, tak mě to tak netrápí. To já nahrazuju slovem řeči.

Pak už nic záludného není. I když na základce jeden můj spolužák napsal ve slově "když" tři hrubé pravopisné chyby. Napsal to nějak takhle: "gdiš". No fakt nekecám a nelžu. Učitelka taky nemohla uvěřit vlastním očím.

Ale musím se pochlubit, že já už umím správně napsat slovo rostlina a zas a vstoupit. To víte, s/z mi dělá problém.
Nebo jsem taky dřív přemýšlela, jestli se píše zrtcadlo a nebo zrdcadlo. Pak se to vyřešilo samo a já zjistila že je to zrcadlo.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 12. prosince 2011 v 21:51 | Reagovat

Pěkný blog!
No, ono je c taková vychytávka, řekla bych, že správně by mělo být obojetný. Ve slovech tácy a kecy se píše vždycky Y, i když by si člověk myslel, že po c má být I.
Můj kamarád mi jednou napsal Mněj jse pjekňe, to bylo taky fajn :D

2 Lai Lai | E-mail | Web | 20. prosince 2011 v 15:48 | Reagovat

Mně můj jazykocit našeptává, že ve slově "tácy" je ypsilon na pravém místě. Měkké I bych pocitově nenapsala. Pokud jde o to druhé (nespisovné) slůvko, i zde bych sázela na ypsilon.

Když si vzpomenu na osobní zkušenosti s tím, jaké hrubky jsou někteří lidé schopni spáchat, vlastně mne uvedený příklad ani neudivuje :D
(Není to spíše k pláči?)

A nyní trochu obecně - vaše stránka se mi nesmírně zamlouvá. Jednak plně schvaluji  nosné téma (a sice náš nádherný jazyk český) a jednak většinu autorů z jejich blogů znám (ač oni neznají mne :D) a považuji je za sympatické lidi, kteří mají světu co říci.
Češtinu miluji do té míry, že do budoucna přemýšlím o studiu bohemistiky. Můj mateřský jazyk je zároveň mou posedlostí.
Vážím si vašeho ušlechtilého záměru pozvednout češtinu a pokusit se o vzkříšení alespoň té špetky kulturního vlastenectví, která zbývá naší generaci.
Přeji mnoho úspěchů.

S pozdravem
Lai

3 Ebolin Ebolin | Web | 6. února 2012 v 16:20 | Reagovat

No jo, také jsem přemýšlela o tácech a kecech :-)

4 Amelie Amelie | Web | 12. března 2012 v 17:09 | Reagovat

Napsala bych tácy a kecy. Mám češtinu ráda.

5 nikča nikča | 31. března 2012 v 8:32 | Reagovat

nádhernej blog neudělala bys mi dess?

6 io io | 20. listopadu 2012 v 17:31 | Reagovat

Otázka táců a keců se objevuje často. Řešení je snadné: v koncovce se neřídíme podle měkké/tvrdé souhlásky, ale podle vzoru.
Tác, bez tácu / kec, bez kecu se skloňuje podle tvrdého neživotného vzoru hrad, tedy hrady a podle nich tácy a kecy.
Kdyby se měly skloňovat podle měkkého vzoru stroj, byly by to táce a kece, případně pro staromilce tácě a kecě. :-)

7 Venda Venda | E-mail | 26. listopadu 2013 v 9:15 | Reagovat

A co Míša, bez Míši/y. Sice žena bez ženy, ale Míšy už vypadá dost divně.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama